Ostrava v době Jana Prokeše
Novinář a sociálnědemokratický politik Jan Prokeš patří k nejdůležitějším osobnostem v historii Ostravy. Rodák z Černotína u Hranic na Moravě se vlastní pílí vypracoval do čela meziválečné Ostravy. Patřil k intelektuální elitě sociální demokracie, zasedal jak v říšské radě, tak v československém parlamentu. Po dobu téměř dvaceti let (1918–1935) ovlivňoval a spoluvytvářel podobu Ostravy v roli jejího komisaře a starosty. Inicioval vznik Velké Ostravy (1924) a nastartoval její cestu k modernímu velkoměstu.
Jan Prokeš sehrál klíčovou roli nejen v oblasti výstavby, ale i urbanismu, sociální a zdravotní politiky nebo umění. Podporoval vznik architektonicky cenných staveb, mimo jiné Nové radnice, městské spořitelny, Domu umění či krematoria. Zasadil se také o četné sociální projekty, o vznik několika škol, přístavbu městské nemocnice či výstavbu bydlení pro potřebné. Byl stoupencem ženského hnutí, podílel se na rozvoji muzejnictví, bibliofilství, hudby, výtvarného umění i divadla.
1. krematorium sad Dr. Milady Horákové
(Vlastislav Hofman,
1893–1895)
Jan Prokeš patřil k zastáncům pohřbu žehem a také z toho důvodu získala Ostrava první krematorium na Moravě. Architektonickou soutěž vyhrál v roce 1919 projekt architekta Hofmana. Výsledná osmiboká centrála s kubisticky pojatou kopulí připomínající krystal se měla stát symbolem bezvěrectví a moderní společnosti.
Po přenesení hřbitova do Slezské Ostravy bylo krematorium v roce 1979 zbořeno. V parku je přesto stále pohřbeno několik tisíc Židů, ale i oběti poválečného vyřizování účtů.
GPS (mapy.cz)
2. Dům umění Jurečkova 1750/9
(František Fiala a Vladimír Wallenfels, 1923–1926)
Celoživotní milovník umění Jan Prokeš se zasadil také o výstavbu Domu umění. Realizace žáků Jana Kotěry navazovala na Kotěrovo dílo, strohá cihlová architektura odkazuje ale i k holandským cihlovým stavbám.
Pozoruhodné je řešení výstavních sálů s cylindrickými světlíky dodávajícími rozptýlené světlo vhodné pro expoziční účely. V místní knihovně se nacházejí cenné bibliofilské tisky, mimo jiné i knihy vydané Janem Prokešem.
GPS (mapy.cz)
3. Moravsko-
-ostravská spořitelna
náměstí Dr. Edvarda Beneše 555/6
(Karel Kotas, 1926–1930)
Spořitelna si po vzniku Velké Ostravy vystavěla v centru města nový, reprezentativní palác, jehož součástí se díky intervenci Jana Prokeše stala i městská knihovna.
Správní rada spořitelny, v jejímž čele Prokeš stál, si v architektonické soutěži vybrala návrh mladého brněnského architekta Karla Kotase, který stavbu řešil jako dvoukřídlou budovu s knihovním křídlem kolmo napojeným na zaoblenou bankovní část, jíž dominovala dvoupodlažní podkovovitá hala s ochozem. Reprezentativního účinku dosáhl použitím luxusních materiálů v exteriéru i interiéru (žula, mramor, vzácná dřeva), navrhl též interiérové prvky.
GPS (mapy.cz)
4. Ostravské muzeum Masarykovo náměstí 2/2
V budově původní moravskoostravské radnice, jejíž počátky sahají do 16. století, začala Prokešova kariéra ostravského starosty. Po vybudování Nové radnice inicioval spolu s archivářem Aloisem Adamusem využití Staré radnice pro účely městského muzea, jemuž Prokeš později odkázal svou knihovnu.
Ve sbírkách se nachází i knihovní skříň ze starostovy kanceláře či Prokešova posmrtná maska zhotovená sochařem Augustinem Handzelem.
GPS (mapy.cz)
5. Nová radnice
Prokešovo náměstí 1803/8
(Vladimír Fischer, František Kolář, Jan Rubý, 1923–1930)
Po vzniku Velké Ostravy muselo město nahradit nevyhovující radnici reprezentativní novostavbou. Na základě architektonické soutěže oslovilo vedení města v čele s Janem Prokešem brněnského architekta Fischera a místní stavitele Koláře a Rubého k vypracování společného návrhu.
Poměrně konzervativně navrženou železobetonovou věž později nahradil konstruktivistický „maják“ z nýtované ocelové konstrukce se skleněným pláštěm, což posunulo radniční budovu směrem k moderní velkoměstské architektuře. V radnici se nachází pamětní deska Janu Prokešovi a cedulka, připomínající poslední nýt upevněný právě Prokešem 29. 8. 1930.
GPS (mapy.cz)
6. Hrob Jana Prokeše Ústřední hřbitov Slezská Ostrava
(Jan Jírovec, 1937)
Památník-náhrobek v podobě jednoduchého žulového kubusu nechalo město zhotovit v roce 1937 (dva roky po náhlé Prokešově smrti) a umístit před budovu krematoria. Po zrušení hřbitova a jeho přenesení do Slezské Ostravy sem byl na konci 70. let přemístěn i Prokešův náhrobek.
Urna s popelem, původně vložená do kubusu, se ztratila, a náhrobek se tak stal jen symbolickým místem. Svým nepříliš důstojným umístěním navíc připomíná snahu komunistického režimu vymazat Jana Prokeše z paměti města.
GPS (mapy.cz)
redakce / Ilona Rozehnalová, Romana Rosová
autorka textů / Romana Rosová
fotografie / Archiv města Ostravy
2023 © Fiducia