Na přelomu 19. a 20. století bylo Ostravsko magnetem, který přitahoval za prací v průmyslu lidi z širokého okolí. Zatímco v osmdesátých letech 19. století žilo na území dnešní Ostravy 50 tisíc obyvatel, o třicet let později, nedlouho před začátkem
1. světové války, jich bylo téměř 190 tisíc.
Všudypřítomnou bytovou krizi řešily důlní společnosti a další průmyslové podniky výstavbou vlastních dělnických kolonií. Masová výstavba podnikového dělnického bydlení se rozšířila natolik, že nakonec v žádné jiné oblasti českých zemí nebylo rozšířeno ubytování dělnictva v závodních koloniích a dělnických kasárnách, tak jako na Ostravsku a v ostravsko-karvinském revíru. Navštivte s námi šest hornických kolonií, které vyprávějí příběh staré Ostravy!
1 Ferdinandova kolonie
Do báňského podnikání na Ostravsku se na konci čtyřicátých let 19. století zapojil rakouský stát a založil doly v Moravské a Polské Ostravě. V Michálkovicích začal hloubit důl Michal a důl Ferdinand (původně Hlavní jáma). Doly později převzala důlní společnost Severní dráhy Ferdinandovy, která od osmdesátých let 19. století v blízkosti dolu Ferdinand vystavěla hornickou kolonii s čtyřbytovými domy se zahrádkami, pekárnou, prádelnou a obchodem.
2 Kolonie Salmovec
V padesátých letech 19. století založil kníže Salm-Reifferscheidt, majitel železáren v Blansku, v Polské Ostravě důl Ignát. Od 60. let zde vznikala hornická kolonie přízemních čtyřbytových domů. Výstavba pokračovala až do počátku 20. století. Po ukončení těžby byl areál dolu přeměněn na kaštanový park s hornickou kaplí.
Ačkoliv byla část kolonie zbourána, většina domů, včetně závodní hospody a konzumu, se dochovala.
GPS (mapy.cz)
3 Kolonie Zvěřina
V údolí nedaleko Hranečníku leží
jedna z nejstarších ostravských kolonií. Její vznik je spojen s důlní činností Josefa Zwierziny, majitele železáren v Mariánském Údolí u Olomouce. Ten v padesátých letech 19. století založil v údolí tři doly a hornickou kolonii. Nejstarší čtyřbytové domy se nacházejí na ulicích Podílní a Adamusově.
V dalších letech kolonie rostla a přibyly dělnické kasárny, hostinec, nouzový špitál a domy pro úředníky.
GPS (mapy.cz)
4 Horní
kolonie U Koule
Mariánské Hory se vyhnuly průmyslovému rozmachu Ostravska až do devadesátých let 19. století, kdy byl na okraji obce založen důl Ignát. Pro jeho zaměstnance zde vznikly čtyři hornické kolonie. Nejvzdálenější byla postavena mezi lety 1908–1910 poblíž Mariánského náměstí a hostince U Koule. Jádro kolonie tvořilo 45 pavlačových osmibytových domů s hospodářskými budovami a zahrádkami.
V devadesátých letech 20. století byly chátrající domy prodány firmám a živnostníkům, kteří je opravili a využívají k podnikání.
GPS (mapy.cz)
5 Kolonie Bedřiška
Důlní společnost Marie-Anna začala v roce 1900 hloubit důl Bedřich v Zábřehu nad Odrou a zároveň plánovala výstavbu přilehlé hornické kolonie.
Po průvalu důlních vod v roce 1902
byl důl zatopen a opuštěn, z kolonie byly dostavěny pouze dva domy. Výstavba pokračovala až po druhé světové válce, kdy zde bylo v letech 1949–1950 postaveno osmadvacet tzv. finských domků, každý se dvěma bytovými jednotkami.
Kolonie měla dlouho pověst vyloučené lokality, dnes je oceňovaným příkladem funkční komunity s bohatým kulturním životem. Její budoucnost zůstává nejistá.
GPS (mapy.cz)
6 Kolonie Jeremenko
Na konci 19. století byla na okraji Vítkovic zahájena těžba uhlí v dole Louis, dnes známém jako Jeremenko. V prvním desetiletí 20. století vznikla poblíž staré Místecké silnice kolonie šestnácti přízemních čtyřbytových domů pro horníky. V době protektorátu byla kolonie rozšířena o dvanáct dvojdomků na Starobní ulici a po válce pokračovala výstavba sedmatřiceti finských domků a dvaačtyřiceti patrových domů
tzv. panelové osady.
Většina domů se dochovala do dnešní doby, což umožňuje nahlédnout do hornického bydlení v první polovině
20. století.
GPS (mapy.cz)
editoři / Ilona Rozehnalová, Martina Němcová
texty / Tomáš Majliš
fotografie / Roman Polášek, Lukáš Gliniarczyk – Historická Ostrava
2024 © Fiducia