Ostravské vily
Architektura vil se od antiky, kdy se termín vila objevuje, výrazně proměnila. Hadriánova vila nedaleko Říma představovala ve své době areál v měřítku celého města a byla určena pro trávení volného času císaře a jeho rodiny. Vrcholné období vilové architektury představuje renesance a k nejvýznamnějším stavbám 2. poloviny 16. století patřily vily architekta Andrea Palladia, zasazené do krajiny v okolí slavných italských měst. Tyto stavby svým měřítkem představovaly z našeho pohledu spíše zámky či letohrádky než příklady individuálního měšťanského bydlení. Teprve v moderní době se vyvinuly vily a rodinné domy, jak je známe dnes, tedy jako příklady bydlení vyšších a středních vrstev moderní společnosti. V sousedství městských center vznikaly od 2. poloviny 19. století vilové čtvrti. V Ostravě se vily zprvu objevovaly na předměstích Moravské Ostravy v okolí Nádražní ulice nebo směrem k Nové Střelnici, tedy v prostoru, kde se dnes nachází Nová radnice. Podobně tomu bylo i na území Slezské Ostravy, v Mariánských Horách, Zábřehu nad Odrou, ve Vítkovicích, Michálkovicích, Radvanicích nebo ve Svinově. První příklady vil náležely k ukázkám architektury historismu, následovaly vily secesní, novoklasicistní, puristické, vily v národním slohu a vyvrcholení meziválečné architektury představovaly vily funkcionalistické.
1 Vila JUDr. Eduarda Lisky
(1935–1936)
Čedičová 1406/8
Jedná se o vrcholné dílo funkcionalistické architektury 1. poloviny 20. století na Ostravsku, navržené architekty Lubomírem a Čestmírem Šlapetovými. Stavba byla inspirována tvorbou Hanse Scharouna a vyniká organickým přístupem.
Ústředním prostorem je obývací místnost s bumerangovitě tvarovanou pohovkou a pásovým oknem s výhledem na řeku. Na severu přechází do jídelního koutu, na jihu do zimní zahrady. Západní průčelí je prosklené, východní se otevírá krytou terasou do zahrady. Je v soukromém vlastnictví a slouží k bydlení.
GPS (mapy.cz)
2 Vila Tereza
(1895–1896)
Střelniční 78/16
Příkladem historismu je vila Tereza, postavená v centru Ostravy nedaleko Masarykova náměstí pro Markuse Strassmanna podle návrhu vídeňského architekta Otty Thienemanna (1827–1905) a realizována Felixem Neumannem v letech 1895–1896.
Přízemní stavbu s obytným podkrovím zdobí fasáda s pásovou rustikou, kubická hmota se sedlovou střechou, nárožní vížkou s hrázděným patrem a dlátkovou střechou. Dnes je sídlem společnosti Černá louka, a. s.
GPS (mapy.cz)
3 Vila Hanse Ulricha
(1898–1899)
Sokolská třída 175/26
Vilová zástavba mezi Moravskou Ostravou a Přívozem se začala rozvíjet koncem 19. století. Do tohoto období spadá i vila stavitele H. Ulricha (1861–1920) u Nové Střelnice, kterou si navrhl a postavil majitel domu. Vila s halovou chodbou a kombinací různých tradičních stylů je příkladem pozdního historismu.
Má bohatě členěné polovalbové štíty s dřevěným hrázděním, fasádu z omítky a cihelného obkladu, doplněnou neobarokními a secesními prvky. Nyní slouží jako sídlo Centra kultury a vzdělávání Moravské Ostravy.
GPS (mapy.cz)
4 Vila Arthura Rozhona (1920) a Vila Huga Hermanna (1920–1921)
Českobratrská 1579/4 a Blahoslavova 1583/4
Převažující trend ve vilové architektuře představoval
po 1. světové válce tradicionalismus, zvláště v provinčních městech, jakým tehdejší Moravská Ostrava byla. Příkladem toho jsou i vily stavitelů H. Hermanna (1870–?) a A. Rozhona (1878–1935), nacházející se v sousedství Nové radnice. U obou staveb se uplatňují klasicistní formy či prvky a motivy odvozené z tradice.
Symetrie jako vůdčí princip a odkazy k minulosti představovaly trvalý zdroj inspirace, byť domy samotné ve svém jádru stále výrazněji reflektovaly vývoj
v oblasti stavebnictví, hlavně moderní
stavební materiály a zařízení. Ve vile
H. Hermanna sídlí konzulát Polské
republiky a ve vile A. Rozhona je v současnosti sídlo KSČM.
GPS (mapy.cz)
5 Vila Julia Eisnera
(1903)
Milíčova 1231/20
Vynikající ukázkou rané vegetabilní secese je vila právníka J. Eisnera postavená pravděpodobně staviteli F. Mainxem (1860–1942) a L. Poppem (1867–1945) podle jejich plánů. Jednopatrová stavba má různorodá průčelí, bohatě zdobená pestrým rejstříkem secesních prvků od štukových vavřínových věnců přes náznak dřevěného hrázdění až po propracované reliéfy v podobě rozličných rostlinných motivů nebo květů s emailovými terčíky.
Nároží do parku zdobí polygonální arkýřová věžička s oplechováním a celek dotvářela i dřevěná veranda, bohužel zlikvidovaná při přístavbě sousední kancelářské budovy. V současnosti dům užívá cizinecká policie.
GPS (mapy.cz)
6 Vila
Františka Grossmanna
(1922–1924)
třída 28. října 1674/131
Vila reprezentuje výstavní obytný dům, který zájemcům představoval tvorbu stavebního podniku autora projektu a majitele firmy F. Grossmanna (1876–1933). Je ukázkou trvající obliby postsecesních forem a jejich rozvíjení v rámci dekorativismu 20. let.
Navazuje na Grossmannovu tvorbu z doby kolem roku 1910, kdy spolupracoval s architektem Františkem Fialou,
žákem Otto Wagnera. Vila se zahradou
je nyní instalovanou památkou, přístupnou o víkendech, a je ve vlastnictví města Ostravy.
GPS (mapy.cz)
editorial team / Ilona Rozehnalová, Martina Němcová
texty / Martin Strakoš, Romana Rosová
fotografie / Roman Polášek, Lukáš Gliniarczyk – Historická Ostrava
2023 © Fiducia