Více než dvě století hornické činnosti na území Ostravy se nesmazatelně vryly do její současné tváře. Těžní věže, areály dolů, haldy a kolonie jsou dodnes součástí města a jeho genia loci. Je ale také mnoho míst, jejichž spojení s hornickou minulostí v povědomí lidí již téměř vymizelo. Po stopách právě takových (ne)známých památek se můžete vydat na další z Ostravských kulturních stezek.
1. Hornický oltář
v Hošťálkovicích
Hornická zbožnost na Ostravsku je spojována se svatou Barborou a od druhé poloviny 19. století také se svatým Prokopem. Malované dřevěné oltáře zasvěcené hornickým patronům byly součástí všech ostravských dolů. Umisťovaly se často v důlních cechovnách, kde se horníci mohli pomodlit před sfáráním do podzemí. Hornický oltář se nacházel také v cechovně dolu Oskar (od roku 1952 Lidice) v Petřkovicích.
Byl tvořen dřevěnou sochou svaté Barbory a reliéfem dolu. Oltář byl v roce 1957 přenesen do kostela Všech svatých v Hošťálkovicích, kde jej v boční kapli můžete nalézt dodnes.
GPS (mapy.cz)
2. Hornická
voliéra
Od druhé poloviny 19. století byla součástí mnoha hornických domácností v koloniích malá klícka s harckým kanárkem. Tito drobní ptáci nebyli chováni jen pro potěšení, horníci je s sebou brávali také do podzemí, kde svým chováním upozorňovali na zvýšené koncentrace nebezpečných plynů. Obliba chovu kanárků mezi horníky vedla i v Ostravě již na počátku 20. století k založení hornických chovatelských spolků a později také několika veřejných voliér. V Přívoze v parku sousedícím s náměstím Svatopluka Čecha vystavěli horníci voliéru v roce 1959.
Díky péči ostravských kanárkářů je dodnes (bohužel již jedinou) připomínkou této hornické tradice v našem kraji.
GPS (mapy.cz)
3. Pilová
remíza
Báňské dráhy
V roce 1863 byl zahájen pravidelný provoz na Báňské dráze, železnici, jejímž cílem bylo usnadnit dopravu uhlí z ostravských dolů na přívozské nádraží. Původní trať směřovala z Přívozu do Michálkovic s šesti odbočkami k dolům v dnešní Slezské Ostravě. V dalších letech byla prodloužena až na Karvinsko a síť odboček byla dále rozšiřována. Pro potřeby Báňské dráhy byla v roce 1911 vystavěna nedaleko dnešní stanice Ostrava hlavní nádraží pilová remíza (výtopna a depo pro deset lokomotiv na půdorysu listu pily) s vodním a zauhlovacím jeřábem, věžovým vodojemem a točnou.
Odkaz Báňské dráhy dnes udržuje Slezský železniční spolek, který na trati pořádá pravidelné vyjížďky pro veřejnost.
GPS (mapy.cz)
4. Höferova
vila
Nedaleko od slezskoostravské radnice se v místech nazývaných v minulosti Baranovec nachází rozlehlá vila. Byla vystavěna nedlouho před počátkem první světové války pro Hanse Höfera. Do služeb hraběte Wilczka vstoupil Höfer v roce 1901 jako inženýr v dole Trojice. Díky svým schopnostem se již v roce 1912 stal ředitelem celého Wilczkova kamenouhelného těžířstva, kde setrval až do roku 1938. Ve vile často pobýval až do své smrti v polovině 20. let také Höferův otec.
Tento geolog a přední rakouský odborník v oblasti těžby ropy se s hrabětem Wilczkem znal již od počátku sedmdesátých let 19. století, kdy se zúčastnil hrabětem financované polární výpravy do Barentsova moře.
GPS (mapy.cz)
5. Kaštanová alej
na Salmě a kříž
Kaštany v minulosti neodmyslitelně patřily k ostravským dolům a kaštanové aleje často zdobily cesty k branám důlních areálů. Jednu z dochovaných starých alejí najdete na okraji hornické kolonie Salmovec ve Slezské Ostravě. Vede od bývalé závodní hospody ke starému kříži a jednomu z mnoha ostravských odplyňovacích komínků, které zajišťují odvětrávání metanu ze starých důlních děl. Na jeho místě byl na počátku padesátých let 19. století založen důl Ignát těžířstva knížete Salm-Reifferscheidta. Když byla těžba v dole v roce 1885 ukončena, nechal kníže Salm přestavět jámovou budovu na hornickou kapli zasvěcenou svaté Barboře a její okolí osázet kaštany.
Na přelomu 19. a 20. století v ní vyzváněl Hugo Vavrečka, rodák z Hranečníku a dědeček Václava Havla. Po druhé světové válce kaple chátrala a v 70. letech byla demolována. Poslední připomínkou zůstal jen starý kříž, který stál u vstupu do kaple.
GPS (mapy.cz)
6. Hornická pekárna
na Hranečníku
Na přelomu 19. a 20. století patřily hornické pekárny k typickému koloritu zdejších kolonií. Důlní společnosti jich v koloniích vybudovaly několik desítek. Pekárny sloužily hornickým rodinám, které společně roztopily chlebovou pec a následně do ní vkládaly těsto, jež si každá z rodin připravila doma. Hornická pekárna na Hranečníku byla součástí kolonie dolu Jan Maria a je dnes pravděpodobně poslední stavbou tohoto typu v Ostravě, která si zachovala svůj původní ráz.
Také proto si spolek Pestré vrstvy vybral právě tento objekt, aby jej zpřístupnil veřejnosti.
GPS (mapy.cz)
redakce / Ilona Rozehnalová, Martina Němcová
autor textů / Tomáš Majliš
fotografie / Roman Polášek
2023 © Fiducia